Koho hledáš?

  Jak snadno se nadchneš, když vstoupíš do společenství lidí, kteří podobně jako ty hledají Boha. Z té radosti, že jsi mezi ně přišel, zahrnou tě pozorností a ty se mezi nimi cítíš dobře. Opět, po dlouhé době si uvědomíš, jak je důležité mít kolem sebe pár lidí, kteří se vydávají stejnou cestou jako ty. Cítil ses unavený z toho, co jsi dosud prožil i z toho, co denně prožíváš a pomalu ses smiřoval s tím, že se už ve tvém životě nic nezmění. O to větší byla radost z toho, že jsi tyto lidi objevil. Domníváš se, že s nimi ještě něco změníš a snad i dokážeš.

  Po prvotním nadšení se často dostaví krize, kdy dojde k ochladnutí vztahů. Tvé nadšení narazilo na nepochopení, a to tě nyní dost mrzí. Proč právě tvůj dobrý nápad byl odmítnut. Cítíš se jako po ledové sprše a ptáš se, zda jsou to ti samí lidé, kteří ti ještě před nedávnem tak pozorně naslouchali. Možná tě i napadlo, zda to nebyl omyl, že jsi sem přišel a zda by nebylo lepší odejít. Nezapomeň, že krize, kterou nyní prožíváš, ti nastavuje zrcadlo a říká něco o sobě. Přivádí tě i k zamyšlení, s jakým úmyslem jsi sem přišel.

  Jsou totiž ti, kteří to po prvotních nezdarech vzdávají a odcházejí, aby hledali něco nového. Najdou tam to, co hledali? Často se příběh opakuje, kdy po počátečním nadšení dochází k ochladnutí a odchodu. Obvykle za různá nepochopení dávají vinu těm druhým a sami si své chyby omluví. Jejich hledání pak  končí tím, že se stáhnou do sebe a žijí dál v zatrpklosti k lidem kolem sebe.  Když se budeš ptát, kde se stala chyba, mělo vinu společenství nebo ten, kdo do něho vstupoval? To rozpoznáš až v modlitbě s Bohem

  V hloubi naší duše žijí vedle sebe dvě sestry - láska i sebeláska. Jsou si tak podobné a přece je poznáš podle toho, že každá žije jiným životem a směřuje k jinému cíli. Kdybys je zavčas nerozeznal, snadno bys uvěřil sebelásce, která je tak sebevědomá. Když sebelásku lépe poznáš, uvědomíš si, že jí jde především o sebe, vyniknutí své osoby a vlastní zájem. Pokud se jí nedostane patřičné pozornosti, ztrácí zájem o ty, mezi nimiž žije. To je častý důvod, pro který někdo opustí společenství. Obě sestry se tak podobají stromu, který poznáš po ovoci.

  Ty se pokus vydržet, aby sis dobře ujasnil, co tu mezi těmi lidmi hledáš. Přišel jsi mezi ně, přijali tě s láskou a otevřeli ti svá srdce. Nedovol, aby drobná nepochopení tě  od nich vzdálila. Nyní je řada na tobě, abys  hovořil a svědčil o pokladu, který v sobě neseš. Měl bys jim vyprávět o naději, kterou v duši chováš, protože i ona je může posílit. Vždyť možná proto tě sem Bůh poslal, aby tvé charisma se stalo i pro ně darem. 

  Byla to myšlenka, která tak ovlivnila lidi, mezi nimiž teď žiješ. Domníval ses, že také naplní tvůj život a dá mu nový obsah. Tušil jsi, že její hloubka osloví i mnoho tvých současníků. Dobře víš, že jako měla co říct v minulosti, tak se její hodnota nevyprázdní i do budoucna. Zatímco mnohé myšlenky, které ovlivnily masy lidí, již dávno vyhořely a nahradily je jiné, myšlenka, pro níž ses rozhodl, žije. I když žije v srdcích malého počtu lidí, dává sílu jejich životu, takže oni mohou vyprávět ostatním o pokladu, který nalezli. Dříve než opustíš toto společenství, dobře si to rozmysli, abys nejednal pod vlivem sebelásky, která by tě nepřivedla k pokoji.