Pojďme a vystupme spolu na Olivovou horu, pospěšme naproti Kristu vracejícímu se dnes z Betanie a kráčejícímu dobrovolně vstříc svému svatému a požehnanému utrpení, aby tak dovršil tajemství naší spásy.
Přichází tedy, dobrovolně se vydává na cestu do Jeruzaléma. Je to ten, který kvůli nám sestoupil z nebe, aby nás ze dna bídy povznesl spolu se sebou vysoko nad všechna knížata, mocnosti, síly a jak se jen jmenují.
Nepřichází však jako někdo na vrcholu slávy, s pýchou a okázalostí. Nebude se hádat, praví Písmo, ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas, ale bude mírný a pokorný, jeho příchod bude zdobit prosté chování i vzhled.
Nuže tedy, pospěšme spolu s tím, jenž chvátá k svému umučení a napodobme ty, kteří mu vyšli vstříc. Ne však tím, že bychom mu na cestu prostírali olivové ratolesti, koberce, pláště nebo palmové větve, ale tím, že my sami se mu podle svých sil prostřeme na cestu, s duchem zkroušeným a s upřímným srdcem i pevnou vůlí, abychom přijali přicházející Slovo, abychom do sebe pojali Boha, i když ho nikdy nelze obsáhnout.
Vždyť ten, jenž je mírný, má radost, že se nám mohl ukázat ve své mírnosti. Zapadl do naší naprosté nicotnosti, aby mohl přijít a důvěrně se s námi stýkat a pro své příbuzenství s námi nás pozvednout a přivést opět k sobě.
I když poté, co nás svou krví očistil a jako prvotina se za nás obětoval, vystoupil do nebeských výšin k východu, jak se o něm říká- do vlastní božské slávy. Přece nechtěl přestat projevovat lidskému rodu svou lásku, a tak zároveň se sebou povýšil i lidskou přirozenost pozvedaje ji z propasti země od slávy ke slávě.
Tak tedy prostřeme Kristu na cestu sebe samé. Neprostírejme neživá roucha nebo bezduché ratolesti, neprostírejme větvoví, je to hmota, která po použití ztrácí svěžest a potěší oči jen na několik hodin. Ale oděni jeho milostí neboli jím samým - neboť vy všichni, pokřtěni v Krista, oblékli jste se v Krista- my sami se prostřeme jako roucha a položme se mu k nohám.
Jestliže jsme byli dříve od hříchu rudí jako varlat, a když nás očistil spasitelný křest, zběleli jsme pak jako vlna. Nepřinášejme již vítězi nad smrtí palmové ratolesti, ale odměnu za vítězství. Den za dnem opakujme po židovských dětech i my mávajíce duchovními ratolestmi své duše posvátné volání. Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, král izraelský.
