Jdi na obsah Jdi na menu
 


STUDENÁ

 Kostel sv. Prokopasv.-prokopa.jpg 

 

 

 




Nejstarší stavbou v obci je kostel sv. Prokopa, původně gotický ze 14. století. Presbytář je klenutý s jedním zachovaným gotickým oknem za oltářem.

V presbytáři je ve stěně dochovaná kamenná schránka na monstranci (sanktuáriun), v podlaze presbytáře krypta zakrytá plochými kameny, dále je zde kamenná křtitelnice, která pochází z roku 1647.


V minulosti postihly Studenou velké požáry, které byly příčnou změny. Po prvním velkém požáru roku 1750 zůstala chrámová loď s rovným stropem, dále vyhořela tehdy ještě dřevěná fara, která byla poté postavena zděná. Druhý velký požár vypukl 23. srpna 1840, který postihl celou dolní část obce, postupoval hlavní ulicí až k zámku, škole a faře, kostel pravděpodobně nezasáhl. Kostel s věží vyhořel při požáru v roce 1854, který se zastavil před farou. V roce 1855 získal kostel svou současnou podobu. 

interier.jpgInteriér kostela sv. Prokopa s dřevěným oltářem.

 

 



 

 

 

  

Z dějin farnosti Studená

Zemské desky se zmiňují o faře z roku 1365. Kněz \Pavel z \miličína z rodu vladyckého byl roku 1407 majitelem Studené. Má se zato, že byl i místním farářem. \později se stal biskupem olomouckým.

 

Roku 1569 Zachariáš z Hradce obdařil místního faráře právem svobodného pořízení poslední vůle za roční poplatek.

 

Ve 14. století náboženských zmatků se přiklonila většina občanů k vyznání „bratří“, takže obec neměla katolického faráře. Farnost byla připojena k Mrákotínu.

 

Hrabě Vilém Slavata si vyžádal pro Studenou a Mrákotín dva kněze. Roku 1653 složilo 20 osob slib k návratu k víře katolické. V roce 1715 shodli se všichni držitelé okolních obcí s hrabětem Fr. Ant. Von Liechtensteinem a podepsali v Telči na zámku listinu, že se zavazují splnit vše, co ustanoví biskupská konsistoř na zřízení fary ve Studené.

 Hlavní kříž byl postaven v roce 1885 na starém hřbitově.

socha.jpg