Žil okolo roku 5-70. Jeho otec se jmenoval Jan či Jonáš  a jeho bratr byl Šimon Petr. Pocházel z Betsaidy a byl rybářem v Kafarnaum. Byl učedníkem Jana Křtitele. Důležitá událost nastala v jeho životě, když přišel Ježíš  k Janovi a dal se  od něj pokřtít. Tehdy i jeho vyzval k následování.

Patřil mezi první, kteří uvěřili, že Ježíš je „Beránek Boží“ a přišel spolu s Janem Evangelistou a zeptal se : „Mistře, kde bydlíš“? Pán jim tehdy řekl - „pojďte a uvidíte. Šli tedy a viděli, kde bydlí a  zůstali ten den u něho. Ondřej přivedl i svého bratra Šimona. / Jan 1,35 – 42/. Připomínáme si to, jak byl povolán, protože je to důležité i pro naše povolání. Uvěřil a víra ho naplnila radostí a on si tuto radost neponechal pro sebe, ale podělil se o ni se svým bratrem. Víra by také neměla zůstat jen naším tajemstvím. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen a svítí všem v domě. /Mt.5,15/. Podobně i Jan přivedl svého bratra Jakuba. Aniž to Ondřej tehdy  tušil, nevyvolil si on Ježíše, ale Ježíš si vyvolil jeho. Bylo však třeba, aby šel za hlasem, který ho povolal.

Pán Ježíš pro každého, kdo se pro něj rozhodne, žádá, aby se k němu přiznal a přijal ho jako Mesiáše. Kdo jsem pro tebe, ptá se  i nás a přeje si, abychom se svěřili do jeho rukou a spolehli se na jeho slovo. To poznal Ondřej spolu s ostatními, když se plavili po jezeře a strhla se veliká bouře a oni marně veslovali. Ježíš bouři utišil jediným slovem. Smysl této události pochopil až mnohem později, když jako apoštol působil mezi pohany. Tady narážel na nepřátele a musel řešit problémy svých věřících, které nebyly snadné. Často měl pocit, že jeho působení je tak křehké a podobá se lodičce zmítané v bouři tehdejší doby. Uvědomil si, že bez Krista by jeho působení ztroskotalo.