Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úvaha na měsíc duben

1. 4. 2017

 Jan. 21,1-19.

 

orvovivce1.jpg

 

   Potom se Ježíš opět zjevil učedníkům u jezera Tiberiadského. Stalo se to takto: Byli spolu Šimon Petr, Tomáš, jinak Didymos, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a ještě dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: "Jdu lovit ryby." Odpověděli mu: "I my půjdeme s tebou." Šli a vstoupili na loď. Té noci však nic neulovili. Když začalo svítat, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš jim řekl: "Nemáte něco k jídlu?" Odpověděli: "Nemáme." Řekl jim: "Hoďte síť na pravou stranu lodi, tam ryby najdete." Hodili síť a nemohli ji ani utáhnout pro množství ryb.  Onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: "To je Pán!" Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil si plášť - byl totiž svlečen - a brodil se k němu vodou. Ostatní učedníci přijeli na lodi - nebyli daleko od břehu, jen asi dvě stě loket - a táhli za sebou síť s rybami. Když vstoupili na břeh, spatřili ohniště a na něm rybu a chléb. Ježíš jim řekl: "Přineste několik ryb z toho, co jste nalovili!"  Šimon Petr šel a vytáhl na břeh síť plnou velkých ryb, bylo jich sto padesát tři; a ač jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš jim řekl: "Pojďte jíst!" A nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: "Kdo jsi?" Věděli, že je to Pán. Ježíš šel, vzal chléb a dával jim; stejně i rybu. To se již potřetí zjevil učedníkům po svém vzkříšení.  Když pak pojedli, zeptal se Ježíš Šimona Petra: "Šimone, synu Janův, miluješ mne víc než ti zde?" Odpověděl mu: "Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád." Řekl mu: "Pas mé beránky." Zeptal se ho podruhé: "Šimone, synu Janův, miluješ mne?" Odpověděl: "Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád." Řekl mu: "Buď pastýřem mých ovcí!" Zeptal se ho potřetí: "Šimone, synu Janův, máš mne rád?" Petr se zarmoutil nad tím, že se ho potřetí zeptal, má-li ho rád. Odpověděl mu: "Pane, ty víš všecko, ty víš také, že tě mám rád." Ježíš mu řekl: "Pas mé ovce! Amen, amen, pravím tobě, když jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodil jsi, kam jsi chtěl; ale až zestárneš, vztáhneš ruce a jiný tě přepáše a povede, kam nechceš." To řekl, aby mu naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. A po těch slovech dodal: "Následuj mne!

   Apoštolé se vydali do Galileje, jak jim Ježíš přikázal, aby tu na něj čekali.  /Mt. 28,10/. Jistě rádi odešli z tíživé atmosféry Jeruzaléma, kde ve třech dnech prožili tolik bolesti. I  když se jim Ježíš po svém umučení již několikrát zjevil, přesto zůstalo mnoho bolesti v jejich duši. Když se vrátili do Galileje, pravděpodobně žili v Petrově domku v Kafarnau u břehů jezera, které jim skýtalo obživu. Jednoho dne se Petr rozhodl, že půjde lovit ryby a ostatní se k němu přidali. Petr měl u apoštolů autoritu,  kterou dostal od Pána. / Dám ti klíče království nebeského…Mt.16,17-20/.

  Všechno bylo tak přirozené, byli doma v Galileji a konali práci, kterou byli zvyklí dělat. Podobně jako jindy se vydali na lov, ale tu noc nic neulovili. Mrzelo je, že nic neulovili a dělali si starosti, co budou jíst, takže hned nepoznali muže, který se objevil na břehu. Pro bolest, kterou měli v duši a starosti z toho, co přinese budoucnost, nepoznali v příchozím Ježíše. Ten, podobně jako u učedníků jdoucích do Emauz, s nimi navazuje rozhovor. Ptá se jich, zda nemají něco k jídlu a oni po pravdě říkají, že nemají. Jako emauzským učedníkům vysvětluje události, jež se udály a objasňuje jim smysl Písma, tak stojí při svých blízkých i v jejich každodenních starostech. Ještě během svého působení, když chtěl někoho obdarovat, žádal víru, že je Pán, který to může učinit. I  dnes tuto víru požaduje od svých nejbližších, když jim říká, aby hodili síť na pravou stranu lodi. Učedníci si mohli připomenout, co se událo, když učil zástupy a oni byli na lovu ryb. I když se velmi namáhali, přesto nic neulovili. Možná si dnes Petr  vzpomněl na to, jak mu Pán řekl, aby zajel na hlubinu a spustil sítě k lovení. Když poslechl,  ulovil mnoho ryb./Lk. 5,1-10/.

  Připomíná nám to situaci, kdy oba apoštolé běželi ke hrobu a Jan dal přednost Petrovi, aby první vstoupil do hrobu. /J. 20,4-8/ I tady Jan jakoby předbíhá Petra, když říká- „to je Pán“. Dává však přednost Petrovi, aby si vzal plášť a šel vstříc Vzkříšenému. I když se Petr brodí vodou, kráčí s jistotou, že neuvěřil nadarmo. Již tu není jen to prvotní nadšení, kdy vstoupil do vody a pak se zalekl bouře. /Mt.14, 29-32/. Jde vstříc Pánu, protože ví, že On je jistota jeho života.

  Vedle Petra i ostatní učedníci ulovili mnoho ryb, protože i oni patřili k těm, za nimiž Ježíš přišel s pozdravením pokoje. I oni dostanou poslání zvěstovat jeho smrt a vzkříšení. Jestliže dnes měli takový úspěch, budou ho mít i později, kdy zachytí pro Boha mnoho lidí. Dokáží to jen, když budou poslušní Pánových slov a budou žít v jednotě. Získají ty, kdo ve svém  životě hledají pravdu. Kdo je z pravdy slyší můj hlas. /J. 18,37-38/. Teď tu sedí kolem ohně, který symbolizuje Ducha svatého, jehož zanedlouho obdrží v plnosti.

  I toto setkání nebylo náhodné, mělo apoštoly upevnit ve víře ve Vzkříšeného a připravit na jejich poslání. Ježíš sem však přišel především kvůli Petrovi, kterého si vyvolil, aby ho učinil svým nástupcem. Pro Petra, který měl být pastýřem ovcí a beránků bylo důležité, aby dobře rozpoznával svoji slabost i sílu. Po jídle se Ježíš obrátil k Petrovi a třikrát se ho zeptal, zda ho miluje, zda vkládá svou jistotu v Něho /Mt. 10,37-39/. Ptá se třikrát možná i proto, že třikrát ho Petr zapřel. Přílišná sebejistota přivedla Petra k pádu. Ten pád měl smysl v tom, že Petrovi ukázal, jak důležitá je pro pastýře pokora. Nyní se naplňují slova- A já ti pravím, že ty jsi Petr /skála/ a na té skále zbuduji svou církev a brány pekelné ji nepřemohou…/Mt.16,18-19/. V Petrovi a jeho nástupcích je ztělesněna  jednota církve.

  V posledních dvou verších se hovoří o lásce, s níž je spojena poslušnost. Láska k Pánu přivede Petra až do Říma, aby tu byl svědkem. Svědčí tu věřícím, že Kristus zemřel na odpuštění hříchů a vstal z mrtvých pro naše vzkříšení. Dokud byl Petr mladý, dělal si co chtěl, ale nyní bude věrně vykonávat poslání, jež ho bude svazovat. Bude římským otrokům hlásat, že Bůh je stvořil ke svému obrazu  a otroky z nich udělal hřích. Tím, že je vedl k Pánu, vysvobozoval je z vnitřního otroctví. Ježíš, i když tolik trpěl, přesto na  kříži vydal svědectví- otče, odpusť jim vždyť nevědí, co činí. Tímto svědectvím zlomil moc zla, která mohla být přemožena jen silou lásky. Petr svoji lásku k Pánu dosvědčil smrtí a v Římě položil základy, na nichž potom stavěly příští generace.   

 

tn_cimg3031a.jpg