Jdi na obsah Jdi na menu
 


Úvaha na leden

6. 1. 2016

 

Svědectví

341-0-zima.jpg

 

jmenuji se Věra, je mi 24 let a povím vám příběh, který je svědectvím o mém obrácení, o poznávání nekonečné Boží lásky a Božího milosrdenství.
Uplynuly tři měsíce od doby, kdy jsem prožila duchovní obrácení, duchovní křest, rozhodnutí pro Krista vůlí a obrácením celé mé bytosti. Křest vodou mě čeká o příštích svátcích Velikonoc.

Události, které předcházely mému obrácení, jsou temné, bolestné, choulostivé a já se proto nechystám zabřednout popisem do jejich hloubky. Jen vám načrtnu hlavní rysy a promluvím o svých následných prožitcích.
Když jsem se na podzim loňského roku zamilovala, netušila jsem a nebyla jsem si vědoma následků, které má slepá láska způsobí. Přestože jsem věděla, že provádím špatnou věc, neměla jsem sílu a dost možná jsem ani nechtěla mít sílu s tím špatným zaráz skoncovat. A slepě jsem šla dál. V naději, že se mé počínání ještě alespoň na čas “ututlá”, jsem se stále nezastavovala. Přesně v duchu novozákonního “není nic zahaleného, co nebude jednou odhaleno a nic skrytého, co nebude poznáno” (Lk 12,2) mé jednání vyšlo najevo, a to do posledního detailu. Ani to mě však neodradilo a topila jsem se v propasti slepé lásky dál. Ztratila jsem důvěru mých nejbližších, trápila jsem rodiče. Zachovala jsem se jako bezohledný sobec a jako vrchol všeho jsem plánovala ukončit studium na VŠ, obor archeologie, které mám tolik ráda a jemuž jsem věnovala tolik času intenzivní přípravy pro přijetí. Jednoho večera vše vyvrcholilo a mně se začal navracet rozum. Dnem i nocí jsem volala k Bohu. Prosila jsem, modlila jsem se, v pokoře před ním jsem klesala na kolena a prosila o odpuštění. S bolestí v srdci, se slzami v očích, s výčitkami svědomí za svá jednání jsem neustávala v prosbách o pomoc: …”Bože, prosím Tě, pomoz mi, už nevím, jak dál. Je mi strašně, odpusť mi, prosím Tě, neopouštěj mě!” Denně jsem četla Bible a činím tak doposud, v každé volné chvilce.

Doslova za minutu dvanáct jsem zachytila záchranné lano a stále se modlila. V oněch dnech mi Bůh seslal ve snu znamení – viděla jsem stmívající se nebe a na něm bílého jezdce, jak stoupá vzhůru do nebeských výšin. Jedna má noha, co dosud zela nad propastí, se opět postavila pevně na zem a já jsem s vracejícím se rozumem počala své činy napravovat a jak se ukázalo, ještě nebylo pozdě. Ty dny byly pro mě neseny v duchu příprav na první státní zkoušku. Věřte mi, že byly pro mě velmi těžké. Uvědomovala jsem si všechna trápení mnou způsobená blízkým lidem, kteří mi věřili a měli mě tak rádi…
Dnes už jsou naše rány téměř zahojeny a já pokračuji ve studiu Díky Bohu dál.

Jistě si nyní kladete otázku, jak vlastně vypadalo mé obrácení se. Víte, drazí přátelé, nestalo se tak ze dne na den. Ty události mi rvaly srdce. Volala jsem k Pánu ve chvílích skutečného zoufalství. Prosila jsem za blízké, kterým jsem ublížila a modlila jsem se za ty, kteří mi pomáhali. Děkuji rodičům za jejich nekonečnou trpělivost a lásku, děkuji svým věřícím přátelům Pepovi a Olince a děkuji své nejlepší kamarádce Pavle a všem, kteří na mě nezapomněli ani ve chvílích největší bolesti.

A děkuji a nepřestanu děkovat Bohu, díky Němuž jsem opět šťastná.
Přátelé, vy, kteří věříte, ale dosud jste se neobrátili, a vy, přátelé, kteří nevěříte, nezapomínejte a věřte, že Bůh, Jeho Syn i Duch svatý jsou stále s námi. Otevřete svá srdce pro Jejich lásku, jako jsem to učinila já. Poznávejte Boží vůli. Vždyť nikdo nevidí do našich srdcí lépe než Stvořitel.. Proste Boha, ať vám dá poznávat životní cestu, neboť zná snad někdo z vás lépe než Bůh, co je pro vás nejlepší? Milujte Pána Ježíše, jako On vás. Proste Ho a volejte k Němu a On vás uslyší. Vždyť skrze něj bude svět spasen. On se za nás vydal, abychom my, hříšní, mohli žít život věčný. Není snad psáno: “Svou cestu svěř Hospodinu”? (Žalm 37,5). Netrapte se zbytečně. Co považujete za špatné, je pro vás dobré, neboť je to vůle Páně. Jemu patří všechna čest a sláva po všechny věky věků. 

Když se zamýšlím nad životem nevěřící dívky, který jsem až dosud žila, přicházím na tolik dalších věcí, jež jsem činila proti Boží vůli…Kráčela jsem slepými uličkami lásek a nelásek a procházela koloběhem zklamání. Tolikrát volala hluchá prázdnota mého srdce po naplnění, tolikrát jsem se ocitla blízko Bohu, a přesto jsem úplné obrácení prožila až v únoru letošního roku. Tento měsíc nadále zůstane nejen měsícem mých narozeninových výročí, ale i měsícem vzpomínek na palčivé události a šťastné obrácení se. Víra v Boha a Jeho Syna Ježíše Krista dává nyní mému životu nový smysl a rozměr. Čeká mě řetězec proměňování se k obrazu Božímu. Jsem naplněna vírou, láskou a nadějí a ty mě povedou.

 To, co jsem dříve upřednostňovala, pomine, a to, čím jsem pohrdala, se dostane do popředí. Přijde čas a proměním se v opravdovou ženu, jakou mě Pán chce mít. A již se nebudu trápit, neboť naleznu, koho ve skrytu duše nepřestávám hledat: opravdového muže. Bůh mi pomáhej.
Láska miluje, ne však za každou cenu. Ne za cenu utrpení druhých. Já byla špatným správcem své lásky. Teď to vím, a to je hlavní. Láska má zůstat moudrá, ne slepá. 

Z přirozenosti mi nedělá problémy chovat se k lidem mile a pomáhat jim. O to víc kladu do popředí tyto své vlastnosti, abych potěšila druhé. Neboť to je láska, která dává a přesto nečeká nic zpět. A Pán vidí, co se v nás odehrává, a nečiníme-li pomoc na odiv druhým, odmění nás. Že je Pán stále se mnou, vím i ze svého nádherného zážitku, který mi přinesla jedna noc následující po adoraci v kapli Katedrály sv. Petra a Pavla. Pozorně čtěte: Na širém prostranství, podle barvy země poušti nebo polopoušti, jsem viděla čtyři postavy. Jednou z nich byl Ježíš, oděn v bílém, s kaštanovými vlasy po ramena a vousy. Dvě postavy stály, třetí klečela po Ježíšově levém boku. Na blankytně modrém nebi s bílými obláčky jsem ve snu viděla sbor andělů shromážděných v kruhu. Kolem každého z nich se prostírala svatozář. Ve snu jsem se k Pánu Ježíši rozběhla a když už jsem mu byla blizoučko, vynesl se před mým zrakem do středu sboru andělů. Následoval další sen: viděla jsem napsanou zprávu pro mne velkými černými písmeny na žlutém papíře, jejíž smysl zněl, abych si pro každý den stanovila řád a každý den prožívala plně. Poté sen skončil Dodnes o něm přemýšlím. Bůh mi odpustil, to cítím. Ale vidět ve snu Ježíše…otevírám Bibli na Mt 5,8, kde je psáno: “Blaze těm, kdo mají čisté srdce, neboť oni uzří Boha”. Zda mám čisté srdce, si nedovoluji trvdit, to ví Bůh lépe než já. Ale snažím se vyvarovat špatností a žít podle Bible. Čeká mě cesta změn a pokušení. Já však vytrvám. Pod Tvá křídla milosrdenství se ukrývám, Bože, neboť Ty jsi pravda a láska. 
Tobě bezmezně věřím, v Tvé náruči spočívá má duše. Veď mě a dej, ať nikdy nepolevím ve víře v Tebe a v lásce k Tobě. Neboť Ty, Tvůj Syn a Duch Svatý žijete a kralujete po všechny věky věků. Vám patří všechna čest a sláva. Amen

 

7d8124a3a3_38537952_o2.jpg