Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duchovní slovo na měsíc duben

7. 4. 2016

 

 

Obrazek

 

 

 

Neseme v sobě obdarování, kterým jsme schopni obohatit své bližní, ale i nebezpečí, které se někde ve skrytu duše uhnízdilo a čeká na svou příležitost. Za naší vyrovnaností, o níž usilujeme, se skrývají mnohá zranění a bolestivá místa. Usmíváme se, snažíme se vypadat příjemně a přece někde za tou vnější fasádou se skrývá človíček, který se tak snadno urazí pro nevhodné slovo a kvůli němu se rozchází i s blízkými lidmi.

  Pán Ježíš má srdce, které soucítí s naší bídou. Vidí svého věrného syna, který usiluje o dokonalost, touží vymýtit ze svého jednání i malé chyby a přece se o něj bojí. Bojí se, že v tom úsilí o dokonalost ztvrdne jeho srdce a bude se pohoršovat nad životem svého bližního. Zatímco poctivý má pevnou vůli, dokončí to, co začal, s hrdostí posuzuje své úsilí, ale ten vedle se potýká v marasmu svých omylů. Když se s ním srovnává, aniž si toho možná zpočátku všimne, děkuje za to, že není jako on. To se někdy stane i poctivému, že vzplane svatým hněvem, řekne silné slovo, zabouchne dveře a pak už nemá dost pokory, aby je otevřel. Někdy má i radost z toho, že bratr klesl. I když tvrdí, že se za něj modlí, přesto zaslechneme z jeho úst- kdyby žil jinak, nemusel takto dopadnout. Když má jednat s chybujícím, musí se do toho nutit. Pro poctivého je mnohdy obtížné, aby hříšníka přijal jako svého bratra. Je tak zaujat spravedlností a je přesvědčen, že kdyby lidé jednali podle Desatera, byl by svět jiný a v hříšníkovi vidí jen narušitele tohoto řádu.

  Pokud se spravedlivý příliš nevzhlédl ve svém obrazu a uchoval si trochu pokory, usedne u nohou Ježíšových, aby naslouchal jeho slovům. Když opravdu chce naslouchat, Pán ho jistě pochválí za dobré dílo, které vytvořil. Upozorní ho však i na důležitý rozměr života- na srdce. Zatímco rozum odděluje dobré od zlého, srdce, v němž se zrodila láska, přináší hojivé slovo. Je to slovo, jež ujišťuje, že tu stojí přítel. Když poctivý objeví lásku, pocítí i zodpovědnost za svého chybujícího bratra, vyjde mu vstříc a obejme ho

  Možná jste se setkali s někým, kdo toužil po svobodě a nerad se nechával spoutat nějakým řádem. Takový člověk má problém s autoritami a nerad plní jejich příkazy. Jak snadno zpřetrhá vazby s těmi, s nimiž dosud žil, aby objevil  nový život. I když má otevřené srdce, které se chce dávat, přesto jeho nezkušenost v rozpoznávání lidí ho může přivést do neštěstí. Myslí si, že člověk, s nímž jedná, je přítel a nezachytí jeho faleš. Ještě nepozná, že za úsměvem a vlídným jednáním, se skrývá šelma. Domnívá se, že ten vlídný člověk je přítel, vidí však masku, za níž se skrývá lupič. Lupič dobře ví, že má před sebou snadnou kořist a využívá situaci. Neštěstím takto nezkušeného člověka je, že je nechráněn, proto je tak snadno zranitelný. Je zranitelný, protože zpřetrhal vazby s domovem a jeho tradicemi. Ve chvíli, kdy ztratí svou hodnotu, obdarování, které si odnášel do světa, mu ti, o nichž se domníval, že jsou přátelé, ukáží pravou tvář. Dají mu najevo, že klesl pod jejich úroveň a už ho nepotřebují. Neštěstím marnotratného syna je, že mezi falešnými lidmi přišel o svoji hodnotu a přestal být milovaným synem. Zbořilo se mu to, čím dosud žil a dopadl na dno. Dopadl však opravdu na dno? To bude záviset na něm. Zatím je to dno, z něhož se může dostat, protože ví, kým byl a co ztratil. I když se denně setkává s pohrdáním lidí, kteří ho poslali pást vepře, přesto ví, že je tu někdo, kdo ho miluje. Je to světélko do temnot a přece ono ho může přivést na pravou cestu.  Pro takového člověka je důležité, zda v sobě objeví sílu a bude chtít svůj život změnit.

  Pán Ježíš má soucit s tímto marnotratným synem, čeká však na to, zda se bude chtít k němu vrátit. Čeká na to, že řekne, vstanu a půjdu k svému otci. Jako se svobodně rozhodl pro život, který ho přivedl na dno, tak se má nyní znovu rozhodnout. Měl by začít s vírou, že to dokáže. Pokud neuvěří světélku, které ho vybízí k povstání, potom se propadne do ještě hlubšího dna, kde bude žít jen v temnotě. Když mu však uvěří potom se odlepí ode dna a začne nový život.

  Bude to pokora a víra, které mu dopomůžou k povstání a on u Boha nalezne pokoj. I když mnoho ztratil, přesto objevil vzácnou perlu, a to soucit s chybujícími. Protože sám bloudil, nebude je odsuzovat za jejich pády, ale může stát při nich ve chvíli, kdy se octnou na dně. 

 

 

Obrazek