Jdi na obsah Jdi na menu
 


sv. Petr a sv. Pavel

 

 

petr_pavel.jpg

 

 

Apoštol Petr (29. června)

- jeho původní jméno Šimon znamená „naslouchající, poslušný“. Jméno Petr dostal od Krista (řecké petra = skála, aramejské kéfas = skála).

Narodil se v Betsaidě rybáři Janovi asi kolem Kristova narození. Měl bratra Ondřeje, který se stal Ježíšovým učedníkem dříve než Petr. Petr se oženil a bydlel v Kafarnaum u Genezaretského jezera. Když mu jeho bratr řekl, že nalezl Mesiáše, hned se nadchl a odešel za ním. Byl horlivým učedníkem, ale měl jiné představy o Mesiáši než jak je ukazoval Ježíš. Proto musel projít mnoha zkouškami, které ho měli naučit pokoře. Dokonce Krista třikrát zapřel. Litoval toho a po Ježíšově zmrtvýchvstání, kdy Petr konečně pochopí smysl Ježíšova utrpení, jej Kristus ustanovuje za hlavu apoštolů a celé tehdy mladé Církve:“Petře, ty jsi skála a na té skále zbuduji svou Církev!“ Spolu s bratry Janem a Jakubem (Starším) se nazývá sloupem Církve. Je svědkem Ježíšova proměnění na hoře Tábor, modlitby v Getsemanské zahradě. Ježíš mu uzdravil tchýni, když byl u něho na návštěvě. Po nanebevstoupení Pána Ježíše zůstává Petr v Jeruzalémě a stává se prvním papežem. Kázal hlavně židům a Ježíš skrze něho učinil mnoho zázraků na potvrzení Petrových slov. Působil v Antiochii, Malé Asii a nakonec v Římě. Za císaře Nera však byl uvržen do vězení a r. 67 popraven. Zemřel ukřižován hlavou dolů (nechtěl zemřít stejným způsobem jako Kristus). Je patronem papežů a biskupů. Bývá zobrazován jako papež, u sebe má berlu a klíče, někdy také rybu, kohouta či kříž.

 

Apoštol Pavel (29. června)

- původní jméno tohoto apoštola je Saul (Šavel). Jméno Pavel dostal od Krista při zjevení na cestě do Damašku (paulus = nepatrný, maličký).

Narodil se okolo r. 10 před Kristem v Tarsu (dnešní Turecko) v rodině farizeje. Vyučil se stanařem, což bylo i povolání jeho otce. Chodil do školy k učiteli Gamalielovi a dosáhl vysokého vzdělání. Stal se fanatickým pronásledovatelem křesťanů, protože je pokládal za nebezpečnou sektu, která se rozmáhala uprostřed židovského náboženství. Jeho horlivost jej nutila k tomu, aby je pronásledoval i za hranicemi země. Vydal se do Damašku. Na cestě se mu však zjevil vzkříšený Kristus. Pavel oslepne a po tři dny se o samotě modlí a postí. Poté se ho ujme na Boží pokyn učedník Ananiáš a pokřtí ho. Pavel začne hlásat víru v Ježíše Krista a je za to pronásledován židy. Odchází tedy do Arábie, kde působí mezi pohany. Podniká další misijní cesty o niž nám vypovídají listy, které Pavel zasílal jednotlivým církevním obcím, které založil. Tento apoštol byl vícekrát bičován a kamenován, trpěl hladem a žízní, byl předhozen šelmám, několikrát ztroskotal na moři, ale nic ho neodradilo od hlásání evangelia. Nakonec byl zajat v Jeruzalémě a odtud odvezen do Říma (r. 61). Zde ještě nějaký čas působí a r. 67 za Neronova pronásledování je na cestě Via Appia sťat mečem. Pro své bohaté misijní působení je nazýván „apoštolem národů“. Je patronem katolického tisku, teologů a duchovních správců. Zobrazuje se jako malý muž, holohlavý a s vousem. V rukou má knihu a meč.